Zvěšinec zední (Cymbalaria muralis)
Zvěšinec zední (Cymbalaria muralis)
čeleď Krtičníkovité (Scrophulariaceae)
zvěšinec zední, Kašperské Hory 1. 8. 2007
Vzrůst: 10–40 cm dlouhá, většinou vytrvalá stálezelená bylina; lodyha chabá, větvená, poléhavá, plazivá nebo převislá, lysá, často nachově naběhlá, kořeny tenké, často vyvinuty adventivní kořeny na lodyze; hemikryptofyt (terofyt, chamaefyt)
Listy: dlouze řapíkaté, čepel ledvinitá, 5laločná, dužnaté, zelená nebo fialově naběhlá
Květy: fialové, na dolním pysku 2 žluté skvrny; jednotlivé, koruna 15 mm dlouhá, ostruha cca stejně dlouhá jako kalich; kvete od května do října
Plod: tobolka (dvoupouzdrá, mnohosemenná), semena hnědočerná
Stanoviště: pěstuje se v zahradách, jako neoindigenofyt na zdech, kamenitých navigacích vodních toků – často u jezů, zříceniny hradů, skály; roste na světle i v polostínu, většinou na bazickém substrátu
zvěšinec zední, Kašperské Hory 1. 8. 2007
Rozšíření: původní v jižních Alpách, Dinárských horách, v italských pohořích, zdomácněl ve většině Evropy (kromě východu, jihovýchodu), SZ Afrika, J, Afrika, Kapverdy, Kanárské ostrovy, Azory, Bermudy, obě Ameriky, Austrálie a Nový Zéland; u nás na celém území roztroušeně, zplanělý, místy zdomácnělý
Praktický význam: pěstován v zahradách jako skalnička a zplaněl, první údaje u nás pocházejí z 1. poloviny 19. století
Zajímavosti: plodní stopky se otáčejí od světla a zatlačují plody do substrátu (geokarpie)
