Bříza bělokorá

Bříza bělokorá (Betula pendula)

čeleď Břízovité (Betulaceae)

Syn. bříza bradavičnatá

bříza bělokorá – listy

Vzrůst: až 25 m vysoký strom nebo statný keř; borka v mládí hladká; příčně loupavá, bílá; fanerofyt

Listy: trojúhelníkovitě vejčité až kosníkovité, dvojitě pilovité, při bázi klínovité; zespodu nasivělé

Květy: zelenavé, samičí jehnědy válcovité, zpočátku vzpřímené, pak převislé; samčí jehnědy převislé; kvete od dubna do června (července)

Plod: jednosemenná křídlatá nažka; anemochorie

Stanoviště: lesy, paseky, haldy, výsypky; na chudších, sušších půdách

Rozšíření: eurosibiřská oblast; na celém území ČR

Praktický význam: pionýrská dřevina k rekultivacím, snáší znečištěné prostředí. Okrasný strom mnoha kultivarů, dřevo se používá v nábytkářství; léčivka (list Folium betulae, pupeny Gemma betulae) – obsahuje saponiny, silice, glykosidy, třísloviny – diuretikum, diaforetikum, antirevmatikum

bříza bělokorá – květy, Dolní Hradiště březen 2011

Zajímavosti: z kůry a dřeva se připravuje dehet, který se využívá k léčení kožních chorob; mykorhiza s některými kozáky, křemenáči, ryzci; na bříze parazituje choroš březovník

listy a jehnědy