Jmelí bílé pravé (Viscum album subsp. album)
Jmelí bílé pravé (Viscum album subsp. album)
čeleď Ochmetovité (Loranthaceae), Santálovité (Santalaceae)
Syn. Viscum album var. mali
Vzrůst: stálezelený keřík, až 1 m v průměru, dicházně se větví; dvoudomé, kořeny nahrazeny haustorii; epifyt
Listy: vstřícné, kožovité, obkopinaté nebo eliptické
Květy: žlutozelené, samčí a samičí zvlášť na jiných rostlinách; opylení mouchami; kvete od března do května
Plod: nepravá bílá bobule, kulovitá; semena srdcovitá, rozšiřovaná epi- i endozoochorně, hlavně drozdovitými ptáky (semena prošlá trávicím traktem klíčí lépe)
Stanoviště: dvouděložné dřeviny většinou mimo les (parky, zahrady, aleje apod.), nejčastěji na topolu, lípě, jabloni, javoru a dalších
Rozšíření: stř. a jv. Evropa, Pyreneje, Karpaty, Balkán, Kavkaz, Malá Asie; u nás v mezofytiku s. a v. Čech, Podbrdska a jižních Čech, v moravském termofytiku a mezofytiku až hojně
Praktický význam: využití v lékařství (Herba visci – obsahuje alkaloidy, flavonoidy, pryskyřice, histamin, acetylcholin) – snižuje krevní tlak, působí močopudně, proti bolestem hlavy
Zajímavosti: poloparazit – odebírá hostitelské rostlině vodní roztoky minerálů (napojení na cévy), znehodnocuje dřevo; dříve se pryskyřice z jmelí používala jako lep na chytání ptáků; kouzelná rostlina Keltů; symbol štěstí.