Jmelí bílé pravé (Viscum album subsp. album)
Jmelí bílé pravé (Viscum album subsp. album)
čeleď Ochmetovité (Loranthaceae), Santálovité (Santalaceae)
Syn. Viscum album var. mali
jmelí bílé pravé na javoru, Frenštát pod Radhoštěm 6.8.2011
Vzrůst: stálezelený keřík, až 1 m v průměru, dicházně se větví; dvoudomé, kořeny nahrazeny haustorii; epifyt
Listy: vstřícné, kožovité, obkopinaté nebo eliptické
Květy: žlutozelené, samčí a samičí zvlášť na jiných rostlinách; opylení mouchami; kvete od března do května
Plod: nepravá bílá bobule, kulovitá; semena srdcovitá, rozšiřovaná epi- i endozoochorně, hlavně drozdovitými ptáky (semena prošlá trávicím traktem klíčí lépe)
Stanoviště: dvouděložné dřeviny většinou mimo les (parky, zahrady, aleje apod.), nejčastěji na topolu, lípě, jabloni, javoru a dalších
Rozšíření: stř. a jv. Evropa, Pyreneje, Karpaty, Balkán, Kavkaz, Malá Asie; u nás v mezofytiku s. a v. Čech, Podbrdska a jižních Čech, v moravském termofytiku a mezofytiku až hojně
Praktický význam: využití v lékařství (Herba visci – obsahuje alkaloidy, flavonoidy, pryskyřice, histamin, acetylcholin) – snižuje krevní tlak, působí močopudně, proti bolestem hlavy
Zajímavosti: poloparazit – odebírá hostitelské rostlině vodní roztoky minerálů (napojení na cévy), znehodnocuje dřevo; dříve se pryskyřice z jmelí používala jako lep na chytání ptáků; kouzelná rostlina Keltů; symbol štěstí.
