Vřes obecný (Calluna vulgaris)
Vřes obecný (Calluna vulgaris)
čeleď Vřesovcovité (Ericaceae)
Vzrůst: 15-50 (80) cm vysoký vytrvalý keřík, stálezelený; provazovité kořeny, větve poléhavé nebo vzpřímené; chamaefyt
Listy: jehlicovité (šupinovité); přisedlé, neopadavé
Květy: růžové, fialové, bílé (kališní lístky); v jednostranných hroznech; kvete od července do září
Plod: kulatá, čtyřpouzdrá tobolka, mnohosemenná
Stanoviště: vřesoviště, pastviny, světlé lesy, paseky, skály, písčiny; acidofilní
Rozšíření: Evropa, západní Sibiř, severní Afrika; u nás hojně
Praktický význam: léčivá (obsahuje glykosidy, kyselinu křemičitou, saponiny, sliz) – protizánětlivý účinek, svíravé a močopudné účinky, působí příznivě na látkovou výměnu; medonosná rostlina; v zahradách řada kultivarů; používá se na výrobu kartáčů a košťat; k barvení; v minulosti byl využíván ke zvýšení hořkosti piva
Zajímavosti: symbióza s houbami; národní květina Norska, pionýrský organismus. Lidově „břesk“, „březek“, „chvojčina“ aj. Podle množství semen se prý dá věštit tuhost zimy.