Plavuň vidlačka
Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum)
čeleď: Plavuňovité (Lycopodiaceae)
Vzrůst: vytrvalá vždyzelená bylina s plazivou kořenující lodyhou, větví se na další lodyhy; listy malé, čárkovitě kopinaté, zakončené osinkou; výtrusnicové klasy stopkaté; spory zrají od června do srpna; chamaefyt
Stanoviště: vřesoviště, suché pastviny, světlé sušší lesy; od nížin do hor
Rozšíření: Evropa, Asie, Severní Amerika, hory Afriky, Havajské ostrovy; u nás po celém území roztroušeně – ohrožený druh uvedený v Červeném seznamu (C3)
Zajímavosti: výtrusy se dříve používaly k zasypávání ran, obalování pilulek; obsahují hodně oleje a jsou hořlavé → použití při ohňostrojích, pyrotechnických efektech
Lidově: hadí mech, jelení skok, vlčí chvost, vidlák, výtrusy: „žlutý pudr“, „plavuňová moučka“