Krytosemenné rostliny

oddělení Krytosemenné (Magnoliophyta)

Květy mají většinou oboupohlavní, samčí pohlavní buňky nejsou pohyblivé; vajíčka jsou v semeníku, semena v plodech. Květní obaly jsou rozlišené v kalich a korunu nebo nerozlišené. Květní části jsou většinou uspořádané v kruzích.

Krytosemenné rostliny se dělí do dvou tříd, dvou- a jednoděložných.

 

A) třída dvouděložné (Magnoliopsida)

 

Obecně o dvouděložných rostlinách:

Dvouděložné rostliny mají v zárodku 2 dělohy. Cévní svazky uspořádané v kruhu, mezi dřevem a lýkem je kambium – druhotně tloustnou. Mají hlavní kořen + postranní. Přídatné pupeny jsou nad sebou, žilnatina listů je zpeřená nebo dlanitá. Květy jsou pětičetné nebo čtyřčetné, mají rozlišené květní obaly; opylení většinou hmyzem.

 

Systém:

podtřída Magnoliidae – čeleď Šácholanovité, Vavřínovité,Podražcovité, Leknínovité, Růžkatcovité, Pryskyřníkovité, Dřišťálovité, Mákovité, Zemědýmovité, Vilínovité, Platanovité, Jilmovité

podtřída Hammamelididae – čeleď Konopovité, Kopřivovité, Bukovité, Břízovité, Lískovité, Ořešákovité, Šruchovité

podtřída Caryophyllidae – čeleď Hvozdíkovité, Merlíkovité, Laskavcovité, Rdesnovité, Olověncovité

podtřída Dillenidae – čeleď Třezalkovité, Violkovité, Cistovité, Tykvovité, Tamaryškovité, Vrbovité, Vřesovcovité, Brusnicovité, Hruštičkovité, Hnilákovité, Šichovité, Brukvovité, Rýtovité, Prvosenkovité, Lípovité, Slézovité, Pryšcovité

podtřída Rosidae – čeleď Růžovité, Srstkovité, Tlusticovité, Lomikamenovité, Bobovité, Rosnatkovité, Kyprejovité, Pupalkovité, Javorovité, Šťavelovité, Kakostovité, Netýkavkovité, Aralkovité, Miříkovité, Jesencovité, Olivovníkovité

podtřída Asteridae – čeleď Toješťovité, Klejichovité, Hořcovité, Mořenovité, Zimolezovité, Kozlíkovité, Štětkovité, Stružkovcovité, Brutnákovité, Lilkovité, Krtičníkovité, Jitrocelovité, Hluchavkovité, Zvonkovité, Hvězdnicovité

 Jednotliví zástupci dvouděložných zde nebo v záložce Atlas rostlin – dle systematiky.

 

 

B) třída jednoděložné (Liliopsida, Monocotyledonae)

 Obecně o jednoděložných rostlinách:

Jednoděložné mají v zárodku 1 dělohu, cévní svazky jsou rozptýlené, uzavřené. Nemají kambium, a proto druhotně netloustnou => byliny (výjimkami jsou palmy, bambus).

Kořeny jsou svazčité (adventivní), přídatné pupeny jsou vedle sebe. Žilnatina listů je rovnoběžná nebo souběžná; květy většinou trojčetné, obvykle nemají rozlišené květní obaly. Opylení většinou větrem. Plodem jsou nejčastěji nažky a tobolky, zřídka bobule, peckovice.

Jednoděložné byly odvozeny dvouděložných.

 

Systém:

podtřída

podtřída

podtřída

podtřída

 

 Jednotliví zástupci jednoděložných zde nebo v záložce Atlas rostlin – dle systematiky.

Mohlo by se vám líbit...