Jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum)
Jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum)
čeleď Ochmetovité (Loranthaceae), Santálovité (Sanatalaceae)
Syn. jmelí jehličnanové borovicové (Viscum laxum subsp. laxum)
Vzrůst: stálezelený keřík, až 1 m v průměru, dicházně se větví; dvoudomé, kořeny nahrazeny haustorii; epifyt
Listy: vstřícné, kožovité, kopinaté
Květy: žlutozelené, samčí a samičí zvlášť na jiných rostlinách, opylení mouchami; kvete od března do května
Plod: nepravá bílá nebo žlutá bobule, většinou delší než širší; semena se síťovitým endokarpem, rozšiřována epi- i endozoochorně, hlavně drozdovitými ptáky (semena prošlá trávicím traktem klíčí lépe)
Stanoviště: borovice, smrky
Rozšíření: Evropa, sever Afriky, Asie; u nás roztroušeně až hojně
Praktický význam: v lékařství (obsahuje alkaloidy, flavonoidy, pryskyřice, histamin, acetylcholin) – snižuje krevní tlak, působí močopudně, proti bolestem hlavy. Jmelí bílé borovicové je hodnoceno jako vzácnější taxon naší květeny vyžadující další pozornost (C4a).
Zajímavosti: poloparazit – odebírá hostitelské rostlině vodní roztoky minerálů (napojení na cévy), znehodnocuje dřevo; dříve se pryskyřice z jmelí používala jako lep na chytání ptáků; kouzelná rostlina Keltů; symbol štěstí.