Pohyby rostlin

Pohyby rostlin

 1) Pasivní pohyby – jsou výsledkem působení sil mimo rostlinu, pohyb semen a plodů

• Anemochorie – šíření vzdušnými proudy; za mimořádných podmínek všechny diaspory, běžně ty, které jsou k tomu uzpůsobeny – mají chmýr, chlupy, křídla, apod.(smetanka, javor, máčka ladní, topol, koniklec)
• Hydrochorie – šíření vodními proudy; je velmi účinné; diaspory mají nesmočitelný povrch, slizový obal, vzdušné prostory v pletivech apod.(kosatec, leknín, kokosovník)
• Zoochorie – šíření živočichy:
  • epizoochorie – na povrchu těla – semena mají příchytné orgány (lopuch, dvouzubec, svízel přítula)
  • endozoochorie – trávicím ústrojím – semena mají na povrchu dužnaté obaly (jeřáb, jmelí)
  • myrmekochorie – rozšiřování semen mravenci (dymnivka, jaterník podléška, kopytník evropský, violka, vlaštovičník větší)
  • ornitochorie – semena vodních rostlin na nohách vodních a brodivých ptáků (leknín)
• Antropochorie – šíření člověkem (většina rostlin)

2) Aktivní pohyby – vyvolávají je v určitých částech těla fyzikální, chemické nebo biologické faktory

A) Fyzikální pohyby – založeny na zákonitostech, platících i pro neživou přírodu; na živých i neživých orgánech rostlinného těla

1. hygroskopické = bobtnavé – souvisejí s bobtnavou schopností buněčné stěny, která je v různých pletivech různá (otevírání a zavírání šišek jehličnanů, pupava bezlodyžná – vlhkost, otevírání lusků, tobolek)
2. kohézní pohyby – vyvolané soudržností molekul vody a jejich přilnavostí k buněčné stěně (výtrusnice kapradin, prašníky semenných rostlin)
3. explozivní pohyby – vyvolány změnami turgoru buněk a pletiv (netýkavka, vlaštovičník)

B) Vitální pohyby – spojeny s fyziologickými pochody živé rostliny, reakce na podněty z vnějšího prostředí

1. lokomoční pohyby = taxe – z místa na místo

• v buňce – pohyb cytoplazmy, buněčného jádra, plastidů
• pohyb celých buněk a kolonií – sinice, řasy, hlenky, zoospory
• pozitivní – pohyb za podnětem, negativní taxe – od podnětu
• fototaxe – pohyb za světlem (sinice, zelení bičíkovci)
• chemotaxe – (rejdivé výtrusy, spermatozoidy)
• aerotaxe – za kyslíkem (bakterie)
• termotaxe – za vyšší teplotou
• hydrotaxe – za vodou (hlenky)
• negativní geotaxe – proti směru gravitace (řasy k hladině vody)

2. ohybové pohyby – u vyšších rostlin, zakřivování orgánů a změna jejich postavení

• růstové pohyby = nutační – nestejně intenzivní růst protilehlých částí téhož orgánu (kořeny, kolénka stébel), nevratné a časově omezené
• turgorové pohyby = variační – odlišný turgor buněk na protilehlých stranách orgánu, vratné a časově neomezené
  • autonomní = samovolné – nutační (kývavé pohyby klíčních rostlin) i variační (zvedání a klesání lístků jetele několikrát za noc), vznikají bez vlivu vnějšího prostředí (úponky, houby, koniklec)
  • indukované = vyvolané – vyvolané vnějším podrážděním, nutační i variační
    • tropismy = orientované pohyby – pozitivní, negativní
      • fototropismus – jednostranné světlo (poz. stonek, neg.kořeny)
      • geotropismus – vyvolává gravitace (poz.kořen – škrobová zrna, neg.stonek)
      • aerotorpismus – reakce na kyslík
      • chemotropismus – na chemické látky v prostředí (rosnatka – tentakule)
      • tigmotropismus – reakce na dotyk s pevnou podložkou (chmel, liány, svlačec)
      • hydrotropismus – jednostranně působící vlhkost (kořeny rostou za vodou)
      • termotropismus – reakce na změnu teploty
    • nastie = neorientované pohyby
      • termonastie – vyvolané změnou teploty, otvírání a zavírání květů (tulipán)
      • fotonastie – změna intenzity světla, otevírání a zavírání květů → květinové hodiny (sasanka – málo světla květy se ohýbají a zavírají, pupalka – kvete v noci)
      • tigmonastie – reakce na dotyk, mechanické podráždění vyvolá pohyb vždy v jednom směru, stáčení úponků (tykvovité), přenos pylu
      • chemonastie – reakce na styk s chemikálií (citlivka – NH₃)
      • seismonastie – mechanickým otřesem, sklápění listů (citlivka, šťavel)
      • nyktinastie = spánkové pohyby, vyvolané střídáním dne a noci (akát – listy, bobovité, šťavel)